Plzeňští numismatici navštívili Pardubice

Přibližná doba čtení: min.

14.06.2026 Martin Marek Společnost

Druhou červnovou neděli jsem společně s kolegy z plzeňské pobočky České numismatické společnosti vrazil na tematickou návštěvu Pardubic. Hlavní cíle byly dva. Nejprve návštěva unikátního komplexu bývalých Automatických mlýnů, kde nyní sídlí Gočárova galerie. Další pak návštěva numismatické výstavy na pardubickém zámku. K cestování z Plzně jsme využili přímý spoj vlaku Supercity Českých drah.

Doprovázeni příjemným počasím jsme vyrazili do centra města.

Památník bratranců Veverkových připomíná jejich vynález.

Po příjezdu do Pardubic jsme se vydali svižnou chůzí od hlavního nádraží přes centrum města. Cestou jsme se zastavili u památníku bratranců Veverkových s jejich legendárním ruchadlem. O kousek vedle je pamětní deska praneteře jednoho ze zakladatelů české aviatiky inženýra Kašpara, MUDr. Evy Perrové.

Pěší zóna vede návštěvníky přímo k zelené bráně.

Pernštýnské náměstí dýchá historií města.

Při procházce po pěší zóně směrem k Zelené bráně jsme nakoukli do zajímavé Machoňovy pasáže. Prošli jsme přes Perštýnské náměstí kde se mísí historie se současností a po překročení řeky Chrudimky dorazili ke komplexu Automatických mlýnů, které se tyčí nepřehlédnutelně na břehu řeky.

Budovy mlýnů s nezaměnitelným rukopisem architekta Josefa Gočára.

Impozantní skupina budov již téměř dvě dekády neslouží původnímu účelu. Po odkoupení českým investorem prošly rekonstrukcí. Část je již zmíněnou galerií. Další část našla využití jako kulturní centrum pro různé typy aktivit. Plánuje se rozšíření areálu o nové stavby včetně venkovní kavárny.

Ve vnitřním traktu mlýnů se nachází moderní přístavba.

Průvodce nám poskytl výklad o historii a budoucnosti komplexu.

Nás nejvíce zaujalo architektonické řešení nejstarších částí, které nesou rukopis známého architekta Gočára. A samozřejmě prohlídka sil na obilí. Sila jsou zpřístupněna zhruba v dolní třetině. Návštěvníkovi se naskytne působivý pohled vzhůru do výše osmnácti metrů. Každé silo bylo schopné pojmout až deset vagónů obilí.

Pohled vzhůru poskytne představu o skutečných rozměrech sila.

V rámci prohlídky jsme se dostali až na nejvýše položený prostor – vyhlídkovou terasu na přístavbě sil. Z té bylo možné vidět téměř celé Pardubice se zásadními dominantami, ale také například zámek Kunětická hora nebo komíny elektrárny v Opatovicích. Pohled na parkoviště dal pocítit výšku hlavní budovy mlýnů, která je zhruba na úrovni šesti patrového domu. Mezi původní budovou mlýnů a pozdější přístavbou v níž jsou již zmíněná sila, je zajímavě řešený můstek, umožňující přecházet z jedné části do druhé

Výhled ze střechy mlýnů na Kunětickou horu.

Čelní pohled na budovy propojené zakrytým můstkem.

Od mlýnů jsme se přesunuli svižnou chůzí do pardubického zámku. Zde nás nejprve přivítal křik pávů, kterých bylo v okolí hned několik. Ptáci jsou na přítomnost lidí zvyklí, takže není složité se s nimi vyfotografovat. Bez ostychu se prochází mezi návštěvníky zámku a čas od času neváhají ukázat své peří v plné kráse.

Pávi obývající zámek Pardubice jsou opravdu ochočeni.

Na zámku byla naším hlavním cílem numismatická výstava věnovaná mimo jiné mimořádnému nálezu denárových mincí z doby knížete Boleslava druhého. Dalším nosným tématem výstavy je zmapování vývoje názvu platidla tolar na dolar, známý především jako měna spojených států amerických. K oběma tématům nám poskytl odborný výklad pan profesor PhDr. Petr Vorel, CSc, z pardubické univerzity.

Výklad profesora PhDr. Petra Vorla, CSc plzeňským numismatikům

Poslední výzvou na denním plánu bylo vystoupání po sto sedmdesáti dvou schodech do zámecké věže. Z ní se nám naskytl podobný výhled jako ze střechy Automatických mlýnů. Navíc jsme měli možnost vidět též osvětlovací rampy místního fotbalového stadiónu a další významné stavby Pardubic.

Výhled ze zámecké věže na dominanty krajského města.

Tím se plán sobotní návštěvy Pardubic naplnil. Následoval pozdní oběd v jedné z místních restaurací a čekání na vlak na Hlavním nádraží. K návratu do Plzně jsme opět využili oblíbené Pendolino. Výlet byl zábavný a ve věci poznávání historie českého mincovnictví velmi přínosný. Výboru plzeňské pobočky ČNS patří dík za jeho skvělou organizaci.

Fotografie:

Martin Marek © 2026

 

 

---

Tagy:

Česká numismatická společnost Historie Numismatika

---

Podobné články: